Náš hlas je, stejně jako otisk prstu, unikátní.

Je to nástroj, kterým lze konejšit, těšit, rozesmávat, rozplakat, lkát i kárat, vést a motivovat.

Ať už něžný, drsný, hluboký, vysoký, chraplavý, pronikavý, řezavý nebo smyslný… hlas je naším komunikačním nástrojem, odrazem naší osobnosti a našich emocí. 

Máme tendenci jej zanedbávat, ostatně stejně jako jiné části našeho těla. 

Měli bychom o něj pečovat, neboť jeho poškození či ztráta jsou velmi zásadním omezením, zejména pro ty, kterým jejich hlas přináší živobytí.